Pohádkový výlet se zvířátky

Den před Silvestrem se stal pohádkovým výletním dnem pro skupinku zvířátek a kouzelnických učňů.

Rakváči si dali sraz v budově hlavního nádraží, po přivítání šampaňským s opravdovou jahodou se do toho hned pustili – během jedné hodiny sháněli co nejvíce předmětů v hodnotě 1,- Kč, samozřejmě i s paragonem. Stejný úkol plnili následně i Smraďoši a byl k vidění i tento úžasný paragon:

Pak už následoval přesun vlakem do cílové stanice Babice nad Svitavou. Pro některé Rakváče to byl opravdu zážitek, ve vlaku seděli naposledy jako děti.

Nyní již jen doladit maskování

a můžeme vyrazit

Rakváči šli cestou necestou ke studánce Pod Hrádkem, k památníku Josefa Zenkera, ke zřícenině Ronov, také k Mufloní studánce až do Útěchova.

Cestou připravovali úkoly pro Smraďochy. Bylo nezbytně nutné zakopat poklady, schovat dopisy a zprávy a samozřejmě při tom i lehce popíjet.

Vytouženým cílem byla restaurace Za Sedmero.

A pak už jen návrat k domovu. Ten byl zpestřený nenadálou virózou slona – po cestě tak nachladl, že při zpáteční cestě tramvají kýchnul tak, že poprskal celou tramvaj! Dostává tímto velkou výtku, už malé děti přece učíme, že při kýchání si musí zakrýt pusu.

A naši Smraďoši?

Ti to měli krapet pestřejší.

Sraz měli v podchodu pod nádražím, kde jim naprosto náhodný chodec předal zprávu. Na neexistujícím nástupišti na ně čekala kouzelnice (vyslankyně od kouzelníka Brumbála), která nové kouzelnické studenty označila tečkou na nose a pomocí chytrého klobouku zařadila jako skupinu na kolej Nebelvíru.

Stejně jako Rakváči plnili nákupní úkol, po kterém už hledali na poště paní Mc Gonagallovou, indicie k získání klíče a číslu trezoru. V trezoru bylo číslo vlaku, směr cesty, cílová stanice  (Brababice) a nějaké čokoládové dukáty na cestu.

Ve vlaku měli za úkol hromadně zpívat píseň  – S tebou mě baví svět.

Po výstupu z vlaku následovalo domalování fousků a společné foto

Pak hurá na cestu: vyhledat obrázek kamarádky Rakváčů (vytesaný obrázek lišky na Liščí studánce), najít dopis se jménem lišky a pokyny k další cestě. Další dopis visel na mostu přes Svitavu a v lese už následovaly úkoly. Najít zapomenutého medvěda, který měl u sebe zprávu, osvobodit studánku Pod Hrádkem, jejichž pramen dusil zlý had (museli ho najít a zneškodnit). U starobylého buku se museli naši teplí hoši vyfotit se svým praprastrýcem, u Zenkerova památníku se z písmen luštilo lesní zvíře na 7 a na Ronově se hledali trpaslíci a Sněhurka.

Vše končilo u Mufloní studánky, kde byl zakopán poklad.