Tradice hodů

Hody patří k tradičním svátkům snad každé moravské vesnice. Hody se na vesnici slaví jako křesťanský svátek i jako den hojnosti, veselí a blahobytu. U bohatě prostřených stolů se setkává rodina a přátelé.

Na hodech nesmí chybět mládež (chasa) oblečená ve slavnostních lidových krojích. Ústředními postavami hodů jsou stárci (vybraní chlapci) a jejich děvčata (stárky). Tuřanská chasa si volí tři páry hlavních stárků. Zvolení stárci a stárky jsou pořadateli hodů po celé tři dny.  Již ve čtvrtek musí stárci (označení stárek pochází ze spojení starší tovaryš) vybrat v lese máju (vysoký strom, jenž se po převezení do vsi ozdobí a v pátek večer postaví na prostranství před sokolovnou. V sobotu chodí krojovaná chasa po vsi a zve občany na hody, předávajíce jim rozmarýnovou snítku s barevnou pentličkou. V neděli se sejde krojovaná chasa v kostele na požehnání, pak si první stárek s průvodem krojovaných vyzvedne svoji stárku a zábava pokračuje v sále sokolovny. V pondělí si své kroje obléknou tuřanské paňmámy a přebírají právo od hlavních stárků do té doby, než je jim opět "ukradeno".  Na hodech se nejvíce tančí valčíky, polky, mazurka, ale také šotyška, lendler nebo také beseda. K tanci zde vyhrává dechovka.

Proč v Tuřanech slavíme hody právě v říjnu? 

Hodová tradice nemá stanovený jednotný termín konání. Ten se liší vesnici od vesnice a nejčastěji připadá na svátek patrona, kterému je zasvěcen místní kostel. Známé tak jsou nejen hody Kateřinské, Václavské nebo Martinské, ale samostatnou kapitolu tvoří i hody Císařské, které vznikly na popud císaře Josefa II, jenž se roku 1786 pokusil o sjednocení všech termínů a nařídil slavit třetí říjnovou neděli. A tak je tomu právě i v Tuřanech.