12 x zelňačka a pokaždé jinak

Dvanáctkrát zelňačka

Nikdy bych nevěřila, že existuje tolik různých chutí a variant obyčejné zelňačky.

Naše povedená partička si tentokrát na popud pořádajícího manželského páru zvolila téma společného večera klasickou českou ZELŇAČKU.

Je třeba zdůraznit, že se doma všichni poctivě připravovali. V každé z domácností se zelňačka vařila s předstihem nejen proto, aby se její chutě patřičně rozvinuly, ale také pro jistotu, kdyby se náhodou nepovedla, byla by ještě malá časová rezerva k záchraně dobré pověsti. Samozřejmě, že musela chutnat celá rodina a popravdě řečeno, na zelňačku se již delší dobu zase ani nepodíváme! To víte, k snídani – zelňačka, k obědu – zelňačka, no a hádejte, co bylo k večeři!

Každopádně se akce setkala s velkým ohlasem. I v těch domácnostech, kde se zelňačka nevaří, to zvládli na jedničku. Ze všech vzorků nebyla ani jedna podobná té druhé, každá byla originál. Polévky byly husté i řídké, s masem i bez masa, s klobásou i uzeným, s houbami, švestkami i bramborem. Tmavé i světlé. Bílé, se smetanou i do červena s paprikou. Jemné i více či méně pikantní. Prostě si každý mohl najít tu svoji, která lahodila právě jeho chuti. Byli u toho i naši „Šipkovi“ a ochutnávali s takovou vervou, až se jim začala nafukovat bříška.

I když vítěz mohl být jen jeden, určitě si pochvalu zaslouží všichni, vždyť šli se svou kůží na trh a to chce pěkný kus odvahy!

A co dodat nakonec? Víte, co budeme mít na oběd?